Orchideje ve Štědroňově
Krása našich orchidejí si získá jistě každého. Běžný návštěvník českých a moravských pahorků zná obvyklé druhy květeny, a pokud najde mezi kopretinami a zvonky orchidej, nějak mu tam „nesedí“. My jsme si na četný výskyt nádherných orchidejí rychle zvykli (vždyť třeba nejpočetnější stanoviště prstnatce fuchsova v okolí máme před oknem z kuchyně). Přesto pokud spatříme třeba kruštík modrofialový, jehož stvoly i květy připomínají svou velikostí vázané kytice z našich květinářství, pořád nám připadá v našem lese jako nepatřičný.
Štědroňov je na orchideje bohaté místo, našli jsme tady postupně již 13 druhů, a to nám chybí ještě minimálně vstavač kukačka, který byl ještě nedávno řazen mezi nejběžnější druhy v českých kotlinách se vyskytujících orchidejí (dodnes jej některé prameny uvádějí v původním názvu vstavač obecný). Byl prý tak běžný, že se botanici ani neobtěžovali přesně zaznamenávat místa výskytu, prostě se uvádělo „hojně na celém území“. Z dostupných pramenů by se na našich pasekách měl vyskytovat, budeme tedy dále hledat…
Všechny naše orchideje (v ČR asi 60 druhů) bez výjimky žijí ve zvláštním druhu symbiózy s podhoubím některých druhů hub, což se nazývá orchideová mykorhiza. Jedná se o velmi zajímavý, ale velice komplikovaný typ soužití. Houba zásobuje rostlinu fosforem, organickými látkami, dusíkem i vodou. Rostlina naopak, poskytuje houbě část uhlíkatých látek. Oba partneři dále produkují chemické látky, které podporují růst jeden druhého. Tento vztah je velice citlivý a lehce narušitelný. Pokud k tomu dojde, změní se oboustranně výhodná symbióza v parazitismus houby na rostlině či naopak a většinou dojde k úplnému zániku obou. I s rozmnožováním to je komplikované. Semena všech orchidejí jsou velmi malá, nevyvinutá a téměř bez zásobních látek. Aby mohla vyklíčit a být schopná dalšího růstu, je nezbytné, aby se dostala do kontaktu s vhodným mykorhizním druhem houby, prostřednictvím které budou mít zajištěn přísun látek pro svůj vlastní metabolismus. K tomu, aby byla snadno zapravena do půdy, pomáhají i naše ovce, které lehce narušují drny a při pastvě tak napomáhají rozmnožování i rozšiřování lokalit výskytu.
Z výše uvedeného vyplývá, že orchidejím obecně škodí zničení, nebo znehodnocení stanovišť výskytu. Druhům rostoucím na loukách, hrozí nástup agresivních trav a dřevin, pokud se přestane s pravidelným kosením nebo pasením lokalit. Všem našim orchidejím dále škodí jedovaté imise, které poškozují houbovou složku mykorhizy. A v neposlední řadě je to sám člověk a jeho touha „vlastnit“ něco vzácného, nevšedního, atraktivního. Přestože to zákony přísně zakazují, lidé sbírají orchideje do herbářů, trhají do kytic či přesazují do zahrad, což je obzvláště naivní, jelikož se tím naruší mykorhiza a orchidej uhyne.
Proto prosím všechny potenciální nenechavce, vezměte foťák a foťte, a pošlete informace, co kde roste, ať máme další cíle našich cest za poznáním krásné přírody. Pokud se k ní budeme chovat ohleduplně, můžeme se z jejích krás těšit každý další rok, namísto prohlížení mrtvol v herbářích.
Tady je vzorek toho, co můžete každé léto spatřit u nás…